VÍRA

ZÁKLADY PRAVOSLAVNÉ VÍRY

Nicejsko – cařihradské vyznání víry:

Věřím
v jednoho Boha, Otce všemohoucího,

Stvořitele nebe a země, všeho viditelného i
neviditelného.

I v jednoho Pána Ježíše Krista, Syna Božího,
jednorozeného a z Otce zrozeného přede všemi věky.

Světlo ze Světla, Boha pravého z Boha pravého,

rozeného, nestvořeného, jednobytného s Otcem,
skrze něhož vše učiněno jest.
Jenž pro nás lidi a pro
naše spasení sestoupil s nebe,
vtělil se z Ducha svatého a Marie Panny a člověkem se stal.
Jenž za nás ukřižován jest pod Pontským
Pilátem,
trpěl i pohřben jest a třetího dne vstal z mrtvých
podle Písem.
Vystoupil na nebesa a sedí na pravici Otce.
A zase přijde se slávou soudit živé i mrtvé
a jeho království
nebude konce. 

I v Ducha Svatého, Pána, oživujícího,
jenž z Otce vychází
a s Otcem i Synem stejně ctěn a slaven jest
a mluvil skrze proroky. 

I v jednu svatou, obecnou a apoštolskou církev.
Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů.
Očekávám vzkříšení mrtvých a život věku
budoucího.

AMEN

 

Prameny pravoslavné víry:

 

1. SVATÁ TRADICE

Věrouka pravoslavné církve spočívá na Písmu svatém a na všeobecné církevní tradici, sahající až ke sv. apoštolům. Pravoslavná církev vnímá Písmo i sv. tradici jako dvě strany téže mince, které nemohou být jedna bez druhé. Písmo je plodem tradice a tradice musí vždy setrvávat na půdě Písma. Církevní tradice je uchována jednak v řádu církve a jejím životě, jednak ve spisech sv. Otců, tj. církevních autorů z prvních století dějin křesťanství. Projevem tradice jsou i usnesení 7 všeobecných sněmů (koncilů), která jsou vedena Duchem Svatým. Tradice je každodenní  život Božího lidu. Představuje souhrn zkušeností v církvi, jak byl předáván a došel až k nám od Ježíše Krista a Jeho apoštolů. Svatá tradice je vlastní život církve inspirovaný a vedený svatým Duchem, je souhrnem všeho potřebného pro život a spásu Božího lidu.

2. SVATÉ PÍSMO

Je nejpřednější dílo svaté tradice. Věříme, že svaté Písmo je slovo Boží, bylo sepsáno lidmi vedenými a inspirovanými svatým Duchem, je zjevením samotného Boha.
Písmo svaté – Bible je sbírka knih sepsaných a sestavovaných více než tisíc let nejrůznějšími lidmi. Tvoří ji:
STARÝ ZÁKON popisující Boží zjevení před příchodem Ježíše Krista – celé starozákonní období bylo vlastně přípravou na příchod vtěleného Boha – Slova
NOVÝ ZÁKON  naplňující starozákonní očekávání a předpovědi příchodem spasitele – pravého Boha a pravého člověka Ježíše Krista.

3. SPISY SVATÝCH OTCŮ

Mezi spisy považované za prameny naší víry patří především díla svatých Otců, která vysvětlují základní učení církve a brání pravou víru.

4. MODLITBA A LITURGICKÁ BOHOSLUŽBA

Jsme zváni k uskutečňování osobního modlitebního pravidla, které je nerozlučně spjato s veřejnými bohoslužbami církve. Nejdůležitější z nich je svatá liturgie. Představuje společné dílo Božího lidu a setkání se samotným Bohem.

5. ŽIVOTY SVATÝCH

Jsou svědectvím o Boží pravdě. Slouží nám jako vzory, podle nichž můžeme žít opravdový křesťanský život.

6. VYZNÁNÍ VÍRY

Vyznání víry pravoslavné církve bylo zformulováno na základě nejstarších textů, vyznávaných věřícími při křtu, opírajících se o Tradici a Písmo svaté, a do všeobecného užívání uvedeno částečně v roce 325, kdy bylo přijato prvním všeobecným sněmem všech křesťanských místních církví, konaným v Nicei, a poté doplněno druhým všeobecným církevním sněmem v roce 381, konaným v Cařihradě. Toto vyznání, nazvané nicejsko-cařihradským, bylo spojeným v jednu svatou, obecnou, apoštolskou církev. Všechny následující všeobecné církevní sněmy se k tomuto vyznání věrně hlásily a zakázaly jej měnit. Na Západě však bylo později bez usnesení všeobecného církevního sněmu vsunuto do něho slovo Filioque, čímž byla porušena do této doby pro církev společná víra v Ducha Svatého.

Vyznání víry zpíváme nebo čteme při každé liturgii.

KONTAKTNÍ FORMULÁŘ

Napište nám

Sending

©2017 Pražská eparchie Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku Design IQ WEBY

Log in with your credentials

Forgot your details?

Přejít k navigační liště